Všehochuť

tasrícha, konec ramadánu, Badr a tak dál

Hlavní zpráva dne je, že jsem včera na Supreme Council of Antiquities za 25,40 EGP získal "tasríchu", což není průjem, jak se někteří domnívali, ale arabské slovíčko pro "povolení". Tudíž mám od 1. listopadu vstup do velké části egyptských památek a muzeí (včetně pyramid, Luxoru, Údolí králů a Egyptského muzea) úplně zdarma. Takže konečně se můžu vydat autobusem na výlet do Gízy a podívat se na poslední stojící div světa. A možná i něco vyfotit, bude-li se mi chtít :-)

Jinak Káhiru konec ramadánu docela proměnil. Až teď zjištuji, že většina míst za plechovými vraty, které jsem považoval za garáže, dílny či nějaké vybydlené místnosti jsou vlastně kavárničky. Od rána do noci v nich posedávají místní obyvatelé všech věkových i společenských skupin a popíjejí čaj, kávu a kouří vodní dýmky. Ty tu jsou neuvěřitelně levné, v Dahabu se dala vodní dýmka vysoká odhadem 70 cm koupit už za 120 Kč, v Káhiře taky (samozřejmě že ne v místech, kam chodí davy turistů), jinak jedna "dávka" stojí tak 2-4 EGP (což není ani 10 Kč) a chutná opravdu dlouho. Taky otevřeli obchůdky, kde se prodává kušarí, což je vládou dotované jídlo pro místní chudinu (a české studenty). Je to směs těstovin, rýže, luštěnin, zeleniny a několika omáček v ceně okolo 5 EGP (podle velikosti). Já jsem ještě odvahu nenašel, ale kolega z Plzně už ano a říkal, že dobrý.

Taky se tu otevřely obchody s alkoholem. Podle zkušenějších se místní tvrdý alkohol nedá pít a je to prý i nebezpečné. Když jsem viděl ty lahve na první pohled připomínající známé světové značky, ale už na druhý pohled jsou vidět názvy jako FINELAND místo FINLANDIA a hlavně ono rozhodující "Distilled and bottled in Egypt". Ale vína jsou tu docela slušná, aspoň Cabernet Sauvignon značky Omar Chajjám ročník 2004 mi chutnal. Konkureční značkou je Obelisk, ale na ten jsem ještě nenatrefil. Smutnější je to, že na BADRU taky skončil ramadán a hodinkové oddychově-zábavné kursy se změnily v dvouhodinové peklo (s přestávkou). Prostě nalejvárna, ale vzhledem k její chaotičnosti poněkud míjící se účinkem. Nehledě na to, že část lidí tam arabsky umí mluvit, ale neumí číst a psát, část umí něco (abecedu, gramatiku...), ale něco jiného ne (slovíčka) a zbytek neumí nic (a to pořád přichází noví lidé). Ještě, že to netrvá ty tři hodiny, co by správně mělo... Ale zase mě to nutí něco dělat.

A taky už mám spoustu kamarádů :-) Ale další už asi nezískám: dělali jsme protiklady a učitel si vymýšlel takový blbý příklad: "Israel adúw" (Izrael je nepřítel), tak jsem řekl "Israel habíb" (Israel je oblíbený, nejlepší nebo prostě něco v tom smyslu). Holka, která seděla přede mnou se otočila a prohlásila: V této třídě nepřežiješ... Kráva. A to je z Řecka. Měli zůstat pod Turkama :-)

btw: náš učitel (ten sadista) je vedoucí katedry arabštiny z pedagogické fakulty Káhirské univerzity, takže to není až zas takový exot, jak jsem si myslel. A oblíbil si mě ten učitel-herec-komik. V neděli jsme s ním probírali gazelu (Gazela je hezké zvíře. Žije a poušti a v lese. Jí trávu a pije vodu. atp.), takže nám poskakoval po třídě a předváděl nám, jak gazela skáče po poušti přes trávu (btw. tráva se arabsky řekne "hášaiš"). Taky nám ji nakreslil na tabuli. Vypadalo to sice jako kombinace myši a jezevčíka, ale teď už vím, že je to umělec tělem i duší. Ale vyvolává mě, plácá po zádech nebo kontroluje, co píšu a pak mě před všemi chválí :-( Na druhou stranu ví, že jsem z České republiky, ten druhý nás stále považuje za Němce...

Taky jsem se šel podívat na Ain Šams, kde jsem se od vedoucího katedry historie dozvěděl, že se anglicky nepřednáší, ale že můžu chodit na seminář z moderních a soudobých dějin Egypta konzultovat to, co mě zajímá. Každý čtvrtek od šesti. Tak aspoň něco. Stejně ale asi budu muset na ministerstvo zkusit to změnit na Káhirskou. A ochlazuje se. Přes den už je jen kolem 27C. Taky jsem o hodinu napřed, tady se čas neposouvá. To je asi tak vše...