aneb nekrolog za Badr
V sobotu jsme jako normálně šli s kolegem na BADR, ale zarazil nás dav lidí stojící před vchodem. Když jsme se přiblížili, tak z davu vyběhl Om Sung a řekl nám, že dnes není výuka a že se stěhujeme na Káhirskou univerzitu. Postupně jsme si v diskuzi i s ostatními dali dohromady, že na BADRu jsme skončili, tudíž si už nevyfotím toho Mubaraka, kterého tam mají namalovaného na zdi :-( Pak se objevili učitelé a začali arabsky vysvětlovat, že se stěhujeme a že budou testy a spoustu dalších věcí. Dokonce to tam i vyvěsili na plakátku. V arabštině, samozřejmě. Nám, co arabsky neumíme, to nakonec jeden z učitelů řekl anglicky, takže jsme pak už mohli v klidu a s nadhledem šířit zprávu dál... Taky jsem si povídal se svojí kamarádkou z Etiopie, dozvěděl se, že bydlí v Ma'adi a že má problémy s ikámou stejně jako já. Ale nechtěla říct, co zde dělá. Nebo to možná nepochopila, její angličtina byla poněkud svérázná. Prostě africká :-) Kamarádka Komořanka nedorazila, tudíž ji už asi nikdy neuvidím, protože to nenajde...V pondělí jsme pak večer s kolegem vyrazili na Káhirskou univerzitu, do budovy Dár al-ulúm (v překladu něco jako "Dům učení"), což je v podstatě pedák, na rozřazovací test. Docela nás překvapilo, že dole v přízemí byla cedule, kde bylo arabsky a anglicky(!) napsáno, kde má který level třídu. Evidentně měl některý z učitelů slabou chvilku a byl osvícen. Tak jsme to bez problémů našli a potkali spoustu známých tváří. Třída vypadala jako normální učebna, byly tam velké lavice, projektor, klimatizace... Prostě na úrovni. Ale už to asi nebude taková zábava jako v BADRu. Třídu našli i naši kolegové z Čečenska a Afghánistánu, takže se zase máme čeho bát. Tedy spíš kolega, na mě se tito týpci usmívají, na něj ne. Otázkou ale je, kdo z nás je na tom hůř, že? :-) Za nás do lavice si sedli poněkud zmatení Thajci, kteří mě oslovili a ptali se, jak to s tou školou vlastně bude. Řekl jsem jim, co vím, ale doporučil, ať se raději zeptají učitelů. Taky se ptali odkud jsme. Naše "tšík" Thajec svým kamarádům přeložil jako "Číchuslufá", takže v Thajsku asi nemají úplně čerstvé informace o střední Evropě.
Pak příšel náš profesor a oznámil, že se budou psát testy a že ti, kteří chtějí zůstat v prvním levelu, ať jdou do druhé třídy. Načež skoro všichni, které jsem znal, odešli. Chtěl jsem taky, ale pak jsme se s kolegem shodli, že propadnout můžeme vždycky, tak proč to nezkusit. I Om Sunga jsme zlomili naší odvahou, takže zůstal i s Um Čung na test. Pak jsme dostali papír s testem. Po chvíli luštění jsme naznali, že nepropadneme kvůli tomu, že neznáme gramatiku, ale protože jsme blbí a nepochopili jsme, co se vlastně po nás chce. A protože neznáme slovíčka. Po druhém pohledu už situace tak tragická nebyla, ale přece jen jsme si nechali princip testu vysvětlit učitelem. Bylo to naprosto primitivní, asi na úrovni písemek z první třídy, což nás zmátlo nejvíc.
Ono celé to psaní bylo zvláštní: po třídě chodila paní a říkala, ať si nepovídáme a neopisujeme a ostatní vyučující se mezitím se studenty bavili, vysvětlovali jim, co mají dělat, případně jim některé části rovnou vypisovali. Studenti chodili po třídě, různě se střídali, přicházeli a odcházeli a opisovali. Po chvíli jsme dostali druhý papír, což jsme mysleli, že je další část testu, ale byla to jen jakási anketa ve smyslu: jak dlouho se učíme arabsky, kde, jak umí psát a číst... Popravdě jsem to vyplnil (resp. zaškrkal odpovědi, u kterých jsme odhadli, že znamenají málo) a sem tam něco dopsal arabsky, přičemž jsem se rozhodl vytvářet i souvětí, abych ukázal, že to umím. Pak jsme to s kolegem porovnali, já jsem to porovnal ještě s Om Sungem. V postatě jsme to měli úplně stejně, tudíž asi dobře :-) Pak jsem se šel podívat do třídy, kam šli ti, kteří nechtěli postoupit a dozvěděl se od Mai z Barmy, že psali úplně ten samý test. V sobotu se máme najít ve výsledcích, zda jsme postoupili a pak zajít do třídy, podle naší úrovně. Předopokládám, že testy vyhodí a náhodně nás rozdělí na dvě půlky, protože to bude stejně objektivní jako ten test.
Kamarádka z Etiopie na testu nebyla :-( Ale potkal jsem ji dnes na Mugammě, kde si opět, stejně jako já, šla pro ikámu. Říkala, že to tam má od září. Mě paní řekla, že to bude zítra, tak uvidím... Bavili jsme se o škole, ptala se, v kolik to vlastně začíná a kde to je, tak jsem jí to vyvětloval. Večer jsem zjistil, že Ma'adi, kde kamarádka bydlí, je jedna z nejdražších a nejluxusnějších káhirských čtvrtí. A je to hezká holka, jak naznala i Hanka, která taky čekala na ikámu. Tudíž bych se měl kamarádky asi držet. Třeba je to dcera etiopského prezidenta. Africká láska v Káhiře? Proč ne, že? :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat