aneb Stěhováni a další zážitky
To hrozné klišé v titulku jsem si nemohl odpustit :-) Posledních několik dní tu bylo velmi hektických. Taky mám pocit, že se musí něco stát, hodně lidí, se kterými se tu stýkám, se chová dost divně. Učitelé v jazykovce se chovají ještě divněji než obvykle, jeden si dokonce během výuky zvládl vykloubit kotník. Možná jsou nějaké skvrny na Slunci :-)Měl jsem tu rodiče, protáhl jsem je po památkách, zajezdil jsem si taxíky, najedl se masa a zásobil se alkoholem na poslední tři (?) měsíce pobytu. Jak už jsem psal dříve, na ambasádě nás nemají rádi (až na kulturní atašé Andreu, která nás ma na starost a které to, že nás ostatní nemají moc rádi, asi dost komplikuje život). V každém případě se někomu znelíbilo, že studenti mají velké byty. Nebo spíše z nějakého úplně jiného důvodu, který nám ale všichni tají, jsem se 1.4. stěhoval do garsonky (resp. možná už 1+kk) o patro níže. Takže ti, kteří nestihli přijet na návštěvu už mají smůlu, leda že by spali se mnou na posteli (není velká :-) ) nebo v hotelu, případně nějakém "kempu" (v Dahabu). Že přestěhování moje platná nájemní smlouva neumožňuje je věc jiná. Nakonec jsme se dohodli, že se dohodnem a i smlouvu budu mít novou.
Starý byt jsem předal v pořádku (taky byl tak velký, že jsem nebyl schopný ho zničit), akorát jsem musel téměř tři hodiny umývat troubu, aby vypadala jako nová, což se mi skoro i povedlo. V garsonce je pěkně, mám všechno po ruce a nemusím tak pořád stěhovat slovníky a notebook z ložnice do obyváku a zpět jako v původním bytě. Garsonka ale nemá balkón, kde jsem chtěl po večerech vysedávat, popíjet čaj či karkádé a psát. Mám taktéž trošku obavy, jak v ní bude, až začnou opravdová egyptská vedra, dokud je venku jen 25-30°C, tak se tu dá vydržet. Ale jasno a 35°C hlásí předpověď už na konec týdne, tak uvidíme. Je tu sice klimatizace, ale nevypadá, že by se jí dalo věřit. Asi se budu chodit flákat se k bazénu.
Večer po stěhování jsem udělal kolaudační večírek (no, byli jsme tu tři, já, Hanka a Jaroslav, víc lidí by tu nevlezlo), čímž jsem porušil nařízení o nočním klidu, které jsem objevil v šuplíku. Ale vzhledem k tomu, že mě někdy ve čtyři v noci vzbudilo práskání dveří, křik a neidentifikovatený hluk, tak to evidentně nedodrželo víc lidí. Navíc byl vlastně státní svátek, narozeniny proroka Muhammada, tak se můžu vymlouvat, že jsme to oslavovali :-)
Jinak se sem tam věnuji disertaci nebo psaní článků o sionismu, kolonialismu a orientalismu, pokud tedy do sebe netlačím arabská slovíčka, která si stále nejsem schopen zapamatovat. Na to že mám za nějakých pět týdnů psát závěrečný test, tak se mi zdá, že toho moc neumím. Ale na druhou stranu začínám konečně aspoň trochu rozumět tomu, co učitelé říkají, tak to možná nebude až zas tak tragické. Avšak když jsem šel s arabisty z Prahy pro tasríchu na další čtvrtletí a ti se tam s úřednicí naprosto plynule arabsky hádali, poznal jsem, že se ještě musím hodně učit.
Byl jsem podruhé v Abusíru. Tentokrát jsme měli jako cíl výpravy šachtové hroby 26. dynastie a provázel nás profesor Bareš z Karlovy univerziry, který o nich (konkrétně o hrobce hodnostáře Jufáa) několik dní před výletem přednášel v prostorách kinosálu ambasády. Bylo tam pěkně, fotky samozřejmě přidám později. Tedy pokud si na to v AUC vzpomenu.
A taky jsem nenapsal, že 31.3. odletěl domů Jindra.
Žádné komentáře:
Okomentovat